Překlenutí mezery v surovinách

Vzhledem k tomu, že celosvětová populace stále roste, zvyšuje se důraz na akvakulturu, která poskytuje bílkoviny pro výživu světa. Ve Skrettingu, jako jednom z největších dodavatelů krmiv pro akvakulturu na světě, vidíme, že zde musíme hrát zásadní roli. Plánované zvýšení produkce akvakultury o 30 milionů tun znamená, že bude zapotřebí dalších 45 milionů tun surovin. Odkud tedy pocházejí?

Potřebujeme více jídla, ale odkud jej vzít?

Stejně jako voda a vzduch je i jídlo pro život nezbytné, ale naše současné potravinové zdroje se natahují až na hranici svých možností. Odhaduje se, že k výrobě potravin již spotřebováváme ekvivalent přírodních zdrojů v hodnotě 1,7 násobku planety Země. Děje se to současně s tím, že každý devátý člověk na světě trpí hladem a 13% obyvatel rozvojových regionů je podvyživených.

Jako globální společnost máme odpovědnost za přibližně 7,5 miliardy lidí, kteří míří k 9,5 miliardám do roku 2050. Nejenže to představuje problém dalších 2 miliard úst, která se mají nakrmit, ale také lidská strava se stále více mění v souladu s rostoucí prosperitou. Díky prognóze, že současná globální zemědělská produkce se musí do poloviny tohoto století téměř zdvojnásobit, je dlouhodobá bezpečnost potravin a živin jednou z nejnaléhavějších výzev, kterým dnes čelíme.

Pro nejúčinější  tvorbu bílkovin na světě je akvakultura jednou z nejdůležitějších oblastí dlouhodobého růstu produkce potravin. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pokračuje v růstu rychleji než v jakémkoli jiném významném potravinářském odvětví a očekává se, že do roku 2030 poskytne 89% ryb určených k lidské spotřebě. Předpokládá se, že celosvětová produkce k tomuto datu dosáhne 109 milionů tun, což představuje nárůst o 32% ve srovnání s rokem 2018 (Zdroj: „The State of World Fisheries and Aquaculture“, FAO 2020).

Víme také, že již není udržitelné kácet více lesů, extrahovat více vody ze zásob nebo umožnit, aby naše emise fosilních paliv dále rostly za účelem výroby více potravin.

Přestože má akvakultura potenciál překlenout propast mezi nabídkou a rostoucí poptávkou po mořských plodech a také přispět k dosažení hospodářských, sociálních a environmentálních cílů, čímž přispěje k Agendě udržitelného rozvoje FAO 2030, není to bez vlastních konkrétních dilemat. Co se týče jejího dlouhodobého růstu, zdroje, které spotřebovává, představují jeho největší potenciální omezující faktor. Jelikož rybolov v oblasti odlovu, který je schopen udržitelným způsobem dodávat pouze omezené množství tradičních mořských přísad, čelí akvakultura velmi reálnému riziku nedostatku krmných surovin.

Takže i když tyto megatrendy nabízejí značné příležitosti pro zemědělství na souši i ve vodě, uvědomujeme si, že dosahujeme ekologických limitů, ale víme také, že již není udržitelné kácet více lesů, extrahovat více vody z vyčerpání zásob vody nebo povolit naše fosilie emise paliva dále rostou, aby se produkovalo více potravin. Náš přístup k výrobě potravin se musí změnit. Musíme přemýšlet o tom, co můžeme udělat pro ochranu přírodních zdrojů, které máme, a pokud je to možné, zmírnit tlaky, které na ně již byly vyvíjeny.

Naše budoucí potřeby v oblasti potravin musí být v zásadě uspokojeny co nejodpovědnějšími, nejúčinnějšími a nejbezpečnějšími způsoby a všechna komerční odvětví výroby potravin mají povinnost tuto rovnováhu dosáhnout. Průlomová řešení jsou po ruce. Nové myšlení, nové inovace, nové technologie a nové suroviny se dostávají do popředí, které nám umožní společně nakrmit budoucnost.

Kapitoly

Potřebujeme více jídla, ale odkud jej vzít?
Výzva akvakultury do roku 2050
Co máme na mysli pod „novými přísadami“?
Hmyzí moučka v komerčním krmivu Skretting
Omega-3 z možských řas
Flexibilita je klíčová